Nedávno jsem zaregistroval jednu fámu. Prý mám v plánu zrušit mlýnský náhon a na jeho místě vybudovat cyklostezku. Je to samozřejmě naprostý nesmysl, který by se nehodil snad ani jako aprílový žertík.
Mlýnský náhon byl vybudován za Tunklů již v 15. století, za tím účelem byla na Moravské Sázavě nad městem jezem nadržena voda (Lupěné). Napájel rybníky, zábřežské mlýny, přiváděl vodu do panského pivovaru a i k dalším účelům. Také později roztáčel turbínou elektrárny, která nahradila mlýnské kolo. Funkce napájení rybníka Oborník mu ale stále zůstává. Zrušit náhon by znamenalo vysušit Oborník (Zámecký rybník, Brasák) – a to přece nikdo nechceme! Rybník má řadu důležitých funkcí, je pro město charakteristický a naprosto nepostradatelný. Samotný náhon spolu s doprovodnou zelení přináší také ekosystémové funkce. Myslím, že význam umělého kanálu, strouhy, je pro všechny jasný.
Málo kdo ví, že se náhon v Zábřeze větví. I když byl z velké části zaklenut (zjednodušeně se dá říci, že zatrubněn), stále městem protéká. Musíme s ním pracovat i dnes, samotný náhon má nevyužitý potenciál. Například v projektu nové zástavby na místě brownfieldu Perly je uvažováno nad otevřením větší části náhonu (jedna jeho větev je zde z části otevřená i dnes).
Na každém šprochu pravdy trochu – náhonem se aktuálně opravdu zabýváme, to je vzhledem k uvedené fámě ale asi tak vše:
1) Náhon je městem Zábřeh jako vlastníkem pravidelně udržován, kromě čištění česel je pravidelně odbahňován tak, aby mohl plnit svou funkci
2) Nedávno se opět protrhla hráz náhonu v místě zahrádek nad jeho vtokem do města. Proběhla oprava.
3) Z důvodu údržby musíme vymístit řadu staveb, stavbiček, plotků - které byly vybudovány některými vlastníky zahrádek pod hrází náhonu, nad městem. Některé objekty dokonce narušují stabilitu hráze a představují riziko. Přístupnost a prostupnost je důležitá pro město Zábřeh jako vlastníka. Na městských pozemcích podobné stavby a stavbičky nemají co pohledávat. Jde to ztěžka a postupně. Možná odtud pramení ona fáma, že mám záměr náhon zasypat a vybudovat zde cyklostezku – nevím.
4) Kde je náhon zaklenutý – na veřejných prostranstvích a městem vlastněných pozemcích, ale i v soukromých areálech, nemá náhon své parcelní číslo a je v poměrně neurčitém režimu. Zde se zvláště v případě soukromých pozemků uskutečnily a uskutečňují kroky k narovnání. Jde mimo jiné o prevenci rizika havárií náhonu protékajícího soukromým pozemkem, kdy zdlouhavé řešení by mohlo ohrozit Oborník. Nemůžeme dopustit, aby byl rybník bez vody.
5) Náhon je třeba sledovat také z důvodu jeho občasného rozvodnění, zaplavuje např. pozemky po své pravé straně na úrovni Knížecích sadů.
Na každém šprochu pravdy trochu – stejně je pro nás důležitá udržitelná mobilita, zpřístupnění krajiny pro pěší a cyklisty:
1) Městu Zábřeh se podařilo získat do vlastnictví parcely v nivě pod Vápeníky (ul. Nemilská) a zpřístupnit krajinu nově vybudovanou pěšinou (do roku 2020 byla vždy vyšlapána cestička po poli, rozbahněná, neuctivá k zemědělcům a úrodě). Lávka přes náhon do té doby končila v poli.
2) Podařilo se nám také koupit pozemky v Americe podél Moravské Sázavy (vpravo od řeky) pod samotnou nezpevněnou cestou a některé další přilehlé pozemky, např. u Hlubinky. Tato byla následně revitalizovaná, cesta je udržovaná. Neplánujeme tuto cestu zpevňovat např. živicí (tím také reaguji na jeden nesmyslný „útok“ vedený na mne, že chci vše jako ekolog zabetonovat či zaasfaltovat – je to nesmysl; zpevněný povrch má ale někde své nezastupitelné místo a úbytek propustných vrstev je naopak kompenzován možností udržitelné bezmotorové dopravy). I zde, v úseku Moravské Sázavy nad Zábřezem, je ale plánován další rozvoj – ve spolupráci s Povodím Moravy revitalizace pro město důležité řeky a okolí, pro lidi a přírodu (záměr se bude týkat i úseky řeky ve městě, hlavně ve Wolkerových sadech). Projekt je v začátcích, bude samozřejmě představen a konzultován s veřejností.
3) Propojení Zábřeha a Nemile, Lupěné – napojení na železniční cyklostezku. Zpevněnou cyklostezkou a cestu pro cyklisty (samozřejmě i pěší, inline) plánujeme v úseku a trese od loděnice, po bagr podél železnice, pak dále podél bagru směr Nemile. Zde probíhají už roky výkupy pozemků, problém je hodně vlastníků a nedořešeného dědictví. Po vyřešení těchto opomenutých dědictví státem by se měla možnost získat potřebné pozemky urychlit. Ještě lobuji za to, aby bylo možné vybudovat cestu podobně jako směr na Postřelmov současně jako účelovou komunikaci pro zemědělce a získat na ni samozřejmě finance (to je složitější téma). Pro Zábřeh by byla tato cyklostezka velkou výhrou, je nesmírně potřebná. Cyklisté ví. Z hlediska celostátní cyklistické koncepce nově dostala trasa ze Zábřeha směrem do východních Čech nadregionální charakter, což se pozitivně projeví v projektové přípravě i ve financování. Je součástí dálkové cyklotrasy CT 8 – Severní magistrála. I to je pro Zábřeh velký úspěch.
A rovnou reaguji na další možný dotaz – cyklostezka směr Rovensko je podmíněna vydáním komplexních pozemkových úprav, na které již roky čekáme, v příštích měsících se snad dočkáme. Pak pokročí projektová příprava a realizace. Tedy planá je úvaha, že po vybudování napojení pro cyklisty do Postřelmova bychom od tohoto záměru ustoupili – to v žádném případě.
Cíl je Zábřeh - křižovatka cyklostezek.
Zpět na Články a názory