Klimatické změny způsobené člověkem jsou naprosto zásadním tématem naší současnosti. Jejich důležitost je tím větší, že dopady globálního oteplování na budoucí generace mohou být nevratné. Je nejvyšší čas reagovat!
Jako přírodovědec jsem pro politiku založenou na faktech. Vědecká komunita se řadu let shoduje nejen na tom, že ke klimatickým změnám dochází, ale nepře se ani o to, že oteplování způsobuje člověk uvolňováním skleníkových plynů do atmosféry. Je to přece logické, oxid uhličitý byl miliony let uložen ve fosilních palivech a jejich spotřebou se dostává do ovzduší. Dopady klimatických změn vyvracejí stanoviska skeptiků, kteří skutečnost změn klimatu či jejich zapříčinění člověkem popírali. Politici toto téma často zlehčovali a zlehčují – nechce se jim na ně reagovat. Dopady přitom mohou být celoplanetárně katastrofické! Považuji za správné lidem říkat pravdu. Důsledky klimatických změn na nás přece již dopadají, vidíme je například v podobě sucha nebo meteorologických anomálií včetně přívalových dešťů. Naplňují se ta černé scénáře ekologů, ostatně kalamitní stav ve smrkových monokulturách je jedním z důsledků globálního oteplování.
Na Moravě máme k přírodě silný vztah
Naštěstí jsou tu hlasy těch, který se bude naše dnešní rozhodování týkat nejvíc, a sice mladí lidé. To je velmi pozitivní. Mladí lidé totiž budou žít ve světě, který se utváří již dnes. Na rozdíl od řady starších arogantních politiků, kteří skutečnost klimatické změny popírali. Mladí lidé jsou k otázkám životního prostředí velmi vnímaví, mám ovšem zkušenost, že u nás na Moravě na životním prostředí záleží všem generacím.
Dají se tyto výzvy vyřešit? Sledujeme aktivity na mezinárodní úrovni, například klimatické konference či mezinárodní dohody. To vše je důležité, ale změnu globálního myšlení musí provázet jednání, které je místní, lokální. Na téma změny klimatu jsou dvě základní reakce: mitigace, čili předcházení klimatickým změnám (třeba snižováním emisí skleníkových plynů) a adaptace, tedy přizpůsobení se změně klimatu. Pokud vysázíme stromy, splňujeme oba principy. Vysazený strom bude vázat oxid uhličitý a současně díky malému vodnímu cyklu ochlazovat krajinu. Řada opatření už se uskutečňuje, například zateplování veřejných budov snižuje spotřebu oxidu uhličitého. Velké naděje vkládám ve výzkum a vývoj. Hodně práce nás však ještě čeká. Je potřeba vytvořit funkční krajinu, obnovit krajinné struktury – zejména ty tvořené stromy. Na rovinu říkám, že se společnost bude muset uskromnit a naučit myslet a jednat jinak.
S novými krajinnými prvky musíme zrychlit
Krajina, ve které žijeme, byla uzpůsobena jiným klimatickým podmínkám. Jenže klima se mění. Kvůli vyšším teplotám dochází k většímu výparu, srážky jsou menší. Určitý typ krajiny vyžaduje určité klimatické podmínky – přitom ale sama krajina klima výrazně ovlivňuje! Každý strom funguje jako klimatizace, vytváří malý vodní cyklus. Obnova krajiny je obrovskou výzvou. Velkou příležitostí jsou nové prvky v krajině v rámci komplexní pozemkové úpravy, ty nicméně probíhají žalostně pomalu.
Samostatnou kapitolou je zemědělské hospodaření. Dnes i dotační politika bohužel podporuje velké lány monokultur a špatnou práci s půdou směřující k její degradaci, která je postižená utužením či nedostatkem humusu a pojme málo vláhy. Dalším tématem funkční krajiny jsou odtokové poměry, souvisí s řešením povodní či rizikem přívalových dešťů. Obrovským potenciálem je obnova alejí u cest. Rozsáhlá síť silnic II. a III. třídy patří Olomouckému kraji, a ten tak má velkou příležitost podílet se na obnově krajinných struktur. Stromy u cest ale poslední roky stále ubývají. Jistě můžeme mluvit o bezpečnostních důvodech, není ale možné se na zdraví řidičů a cestujících vymlouvat. Funkční krajina je harmonická a krásná. Je to krajina našeho domova, která bude místem pro kvalitní život i pro příští generace. Vytváření takového prostředí je přece krásný a důležitý program.
Zpět na Články a názory