Natura 2000 je označení pro soustavu chráněných území evropského významu, vytvářenou podle jednotných kritérií pro celou Evropskou unii. Myšlenka Natury 2000 jako evropské soustavy ochrany přírody se objevila na počátku 90. let minulého století.
Natura 2000 v okrese Šumperk
František John
Natura 2000 je označení pro soustavu chráněných území evropského významu, vytvářenou podle jednotných kritérií pro celou Evropskou unii. Myšlenka Natury 2000 jako evropské soustavy ochrany přírody se objevila na počátku 90. let minulého století. Vytvářená soustava se opírá o dvě směrnice evropského společenství. Starší z nich, směrnice o ochraně volně žijících ptáků, byla přijata již 2. dubna 1979 jako historicky vůbec první právní předpis Evropských společenství v oblasti ochrany přírody. Dne 21. května 1992 byla přijata směrnice o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Směrnice jsou závazné pro všechny členské státy Evropského společenství, které jsou povinny je transponovat do svého právního řádu. V případě České republiky byly obě směrnice zakotveny v legislativě novelou zákona č. 144/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, která vstoupila v platnost 28. dubna 2004.
V procesu přípravy soustavy Natura 2000, která se skládá z ptačích oblastí (PO) a evropsky významných lokalit (EVL), je metodickým garantem Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky. V rámci přípravy návrhu EVL nejprve proběhlo mapování typů přírodních stanovišť, mapování výskytu vybraných druhů rostlin a mapování vybraných druhů živočichů. Na přípravě podkladů se podílela celá řada odborníků z řad pracovníků ochrany přírody, muzeí (v rámci VM Šumperk RNDr. Magda Zmrhalová), univerzit a dalších výzkumných institucí. Po zpracování těchto výsledků vzešel návrh celkem 863 evropsky významných lokalit, které byly zařazeny do tzv. národního seznamu a zaslány Evropské komisi. V dubnu 2006 proběhl biogeografický seminář pro kontinentální biogeografickou oblast, který pořádala Evropská komise. Na semináři byla prověřena kvalita a počet evropsky významných lokalit v národním seznamu z hlediska jednotlivých evropsky významných druhů živočichů a rostlin a evropsky významných typů přírodních stanovišť. Evropská komise v národním seznamu shledala nedostatky, a proto uložila České republice doplnění nových a úpravu vybraných stávajících lokalit.
Každá EVL má minimálně jeden předmět ochrany, kterým je buď evropsky významný druh, nebo typ stanoviště. Nezávisle na přípravě EVL byly pro vybrané druhy ptáků vymezeny také ptačí oblasti, na jejich přípravě se podílela Česká společnost ornitologická. V České republice bylo navrženo celkem 41 ptačích oblastí, z nich 38 bylo vyhlášeno nařízením vlády.
Na území okresu Šumperk se v současné době nachází celkem tři ptačí oblasti a 21 evropsky významných lokalit. Největší rozlohu zaujímá PO Králický Sněžník, ve které je předmětem ochrany chřástal polní (Crex crex). Předmětem ochrany PO Jeseníky je vedle chřástala polního také jeřábek lesní (Bonasa bonasia). Ptačí oblast Litovelské Pomoraví, která je svým geografickým vymezením téměř totožná s CHKO Litovelské Pomoraví, zasahuje na území okresu svým severním okrajem. Hlavními předměty ochrany jsou zde ledňáček říční (Alcedo atthis), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis) a strakapoud prostřední (Dendrocopos medius).
Na území CHKO Jeseníky se v rámci okresu Šumperk nacházejí čtyři evropsky významné lokality. EVL Keprník je navržena k ochraně typů přírodních stanovišť a střevlíka hrbolatého (Carabus variolosus), EVL Praděd k ochraně celé řady typů přírodních stanovišť a druhů vázaných na alpinské prostředí, mezi kterými nechybějí endemity zvonek jesenický (Campanulla gelida) a lipnice jesenická (Poa riphaea). Předmětem ochrany EVL Rabštejn jsou bučiny asociace Luzulo-Fagetum a Asperulo-Fagetum, suťové lesy svazu Tilio-Acerion a mechorost šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Šikoušek zelený je předmětem ochrany také v EVL Údolí Malínského potoka. Řada typů přírodních stanovišť vázaná na alpínské prostředí je předmětem ochrany v EVL Králický Sněžník, která navazuje na stejnojmennou národní přírodní rezervaci.
Evropsky významná lokalita Rychlebské hory – Sokolský hřbet zasahuje na území okresu Šumperk jen jižní částí. Předměty ochrany jsou typy přírodních stanovišť a dva druhy letounů. Celkem tři evropsky významné lokality, EVL Pod Rudným vrchem, EVL Výří skály a EVL Poláchovy stráně, byly vymezeny za účelem ochrany populace střevíčníku pantoflíčku (Cypripedium calceolus). Kapraďorost sleziník nepravý (Asplenium adulterinum) je jediným předmětem ochrany EVL Chrastický hadec a EVL Žďár a předmětem ochrany EVL Hadce a bučiny u Raškova, která je určena také k ochraně vybraných typů přírodních stanovišť (extenzivní sečené louky nížin až podhůří, chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů, bučiny asociace Luzulo-Fagetum a bučiny asociace Asperulo-Fagetum).
Celá řada evropsky významných lokalit je navržena k ochraně letounů. Letní kolonie vrápence malého sídlí v EVL Branná – hrad a EVL Sobotín – domov důchodců, letní kolonie netopýra velkého (Myotis myotis) v EVL Hanušovice – kostel a EVL Ruda nad Moravou (zámek), letní kolonie netopýra brvitého (Myotis emarginatus) v EVL Libina – U Černušků a EVL Velké Losiny – lázeňský dům Eliška. K ochraně zimních kolonií letounů je na území okresu navržena jediná evropsky významná lokalita, EVL Štola Mařka. Předměty ochrany jsou netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr velký, v lokalitě, která je největším zimovištěm letounů na Šumpersku, se však vyskytuje celá řada dalších druhů letounů.
Rozsáhlá evropsky významná lokalita EVL Litovelské Pomoraví z podstatné části kopíruje hranice CHKO Litovelského Pomoraví, na území okresu Šumperk je však navržena až nad soutok Moravy se Sázavou. Respektuje tak původní záměr na vyhlášení CHKO Litovelské Pomoraví také v tomto území. Mezi předměty ochrany této lokality je celá řada typů přírodních stanovišť, rostlinných a živočišných druhů vázaných především na prostředí vod a okolí. Proti proudu je na řece Moravě další chráněnou lokalitou EVL Horní Morava určená k ochraně mihule potoční (Lampetra planeri). Nachází se zde jedna ze dvou izolovaných populací mihule potoční v povodí Moravy.
Evropská komise zařadila 13. listopadu 2007 všechny navržené EVL na Šumpersku do evropského seznamu, od tohoto dne běží lhůta 6 let, během kterých musí být evropsky významné lokality zajištěny statutem zvláště chráněného území, pokud nebude uzavřena smluvní ochrana. V rámci probíhajícího doplňování národního seznamu byly navrženy další dvě EVL nacházející se v území okresu Šumperk. Jedná se o EVL Pod Trlinou s řadou lesních a nelesních biotopů, která se velkou mírou překrývá se stávající PR Pod Trlinou a EVL Račinka, která je jedinou známou lokalitou mihule ukrajinské (Eudontomyzon mariae) v České republice.
publikace: John, F.: Natura 2000 v okrese Šumperk. Severní Morava. 2008, č. 94, s. 67–70.